Dlouhodobě ožehavé téma. Město by se mělo pokusit nalézt dobré řešení pro všechny zúčastněné: pro město, občany i investora. Stavět v nepřátelském prostředí neprospěje nikomu. Tento projekt je dle mého špatně odkomunikován, žrejmě již od počátku, byť třeba záměr nových bytů v této lokalitě mohl být správný a ve finále komfortní pro všechny. V nepřátelském prostředí pak může být problém i takový byt pronajmout či prodat.

Win – win – win varianta by mohla být následující. Rada města, potažmo zastupitelstvo, by mohla investorovi nabídnout směnu za požadované pozemky na Radouňce, X metrů za Y metrů, čistou, bez doplatků. Investor by získal 3,4ha stavebních pozemků, které po vybudování ZTV hravě prodá. O svůj zisk nepřijde, akorát ho udělá jinde. Občané ze sídliště získají klid a kontrolu (přes komunální volby a další nástroje) nad objektem bývalé školky. Město zase místo stavebních pozemků na okraji obce získá zajímavý pozemek uprostřed sídliště. Vede mě k této úvaze několik následujících důvodů.

1. Na stavebních pozemcích na Radouňce celkem nic moc nehrozí. Územní plán povoluje stavby k bydlení venkovského charakteru. Jen bonitnější člověk si takový pozemek koupí, aby si na něm postavil novostavbu. Ani následně ho nepronajme problémovým, to by ekonomicky nedávalo smysl. Místo teoreticky možných problémů získáme bonitnější klientelu a Hradečáci získají k dispozici hromadu nových parcel.
2. Pokud by mělo ZTV budovat a následně prodávat pozemky město, víme, jak tyto akce (ne)umí. Jednak je limitováno zákonem, tak zároveň dělá většinu výrazně déle, složitěji a hlavně dráž, než soukromý investor.
3. Město a občané získají zajímavý pozemek na sídlišti a čas. Bude moci projektově, podle studií a potřeb ho připravit tak, aby zde vzniklo něco, co zapadá do okolí, s čím jsou místní obyvatelé v souladu, co opravdu obec a čtvrť potřebuje. Třeba to budou byty, třeba se pozemek nakonec opět prodá, s nějakým závazným schváleným záměrem, stavebním povolením, regulačním plánem.
4. Ceny jako 60-70 milionů bych neakceptoval. Snažil bych se najít vhodnou a odpovídající směnu metry za metry, v případě částek za odkup bych se pohyboval někde maximálně do 30 milionů korun (vycházím z porovnání “objekt Vorlíček” apod.).
5. To, že investor stavební pozemky umí, jsme svědky na Otíně. Rozparcelováno má, ZTV buduje a nedivil bych se, kdyby většina pozemků již byla rezervována. A žádný hlasitější odpor, jako v případě lokality U Nádraží, se ke mě nedostal. Územní plán na Radouňce výstavbu již roky dovoluje, o vybudování ZTV se na městě již také hovořilo, tak by to byl možná i krok, jak zasíťování a prodej těchto pozemků urychlit.

Jednání bych neuzavřel s tím, že město nemá o pozemek zájem, ani by však nemělo vyplácnout 60 milionů. Město by mělo nadále vyjednávat a hledat řešení, kde všichni vyhrají, nebo alespoň, kde nebude jeden násilím poražený. Jednu takovou variantu jsem možná nastínil.