1. Proč stojí za to žít v Jindřichově Hradci?

Jako hlavní hodnotu vidím skrytou tradici města propojeného se svým venkovským okolím. Město se vyvíjelo kolem šlechtického sídla, které spravovalo lesy, polea rybníky. Městská památková rezervace se zámkem a dalšími objektyjako jsou archivy, muzeum atd. navazuje na kontinuitu hospodaření v krajině. Zatímco později člověkem založená a kultivovaná krajina Třeboňska je opakovaně propagována, starší rybníky na Jindřichohradecku směrem do pestřejší pahorkatiny jsou méně známy. Právě zastavení vody pod zemědělskými poli a lesy je cestou k setrvalému hospodaření v krajině, které začalo před více jak 700 roky a k nám dorazilo s Kláštery a Řádem německých rytířů, kteří navazovali na poznatky již Starého Říma.

2. Jak si představujete ideální život v J.Hradci?

V letech 1968/69 jsem působil v Akademické radě studentů v Praze, měl jsem moto: „Chceme žít v zemi, odkud můžeme odjet a kam bychom se rádi vraceli.“

Dnes jsou ve světě různé regiony i uvnitř jednotlivých států a ve větších městech různé čtvrti.

My bychom se měli snažit, aby naše město:

• Bylo bezpečné (rodiče mohou nechat bez obav docházet děti do školy a na různé kroužky pěšky), lidé se znají a poznávají
• Mělo zdravý neokázalý životní styl. Nenáročné sportování dětí. 7 let jsem jezdil v září přednášet semestrální kurz Erasmus do Finska do kopcovitého města Turku. Jezdí na kolech do práce a venku sportují celé rodiny
• Mělo dobrou zaměstnanost. Město ztratilo velké zaměstnavatele, za prací se dojíždí, největším zaměstnavatelem je tuším Nemocnice. Město reprezentuje často Fruko Šulc (nic proti nim nemám, ale flaška rumu není ideálním symbolem města). Jistě, poctivé a úspěšné podnikatelské osobnosti jsou jevem řídkým. Jak podporuje město podnikání a má město nějakou vizi trvalé zaměstnanosti využívající místní zdroje?
• Stavělo na svých konkurenčních výhodách jako je historie, která je velkým specifikem. Centrum města ztratilo funkci ekonomického/tržního centra, kterou do jisté míry udržovalo ještě v devadesátých letech 20.století (byl zájem o podnikatelské prostory v centru). Podpora a výstavba nákupních center na okraji města vedla k zániku mnoha menších obchodů v centru. Oproti Skandinávii i Pobaltí jsme přestali chodit po městě pěšky. Skandinávci včetně Nizozemců, Dánů umí ve městech žít, my jsme v rozpacích. Nešlo by do středu města přivést více života školáků, studentů a jak žije Vysoká škola s městem?
  Město má pěkné a turisticky málo využité okolí. Jedná se s velkými majiteli rybníků (Kardašova Řečice) o využití některého z nich k propagované rekreaci? Jedná se s Lesy ČR, případně zemědělci?

• Bydlet v paneláku by neměla být na našem městě ostuda. Poskytuje to čas na jinou činnost a nežene to lidi do stresujících hypoték, což má za následek další zabírání zemědělské půdy a výstavbu paneláků „na ležato“. Lepší, když se budou aktivní lidé vracet na vylidňující se venkov (vím, že je to nyní iluze).
• Je třeba podporovat a hlídat úroveň škol všech stupňů. Korejci přeložili před léty jednu z našich knížek. Ptal jsem se, jak se dokázali během dvou generací stát zemí, která u nás investuje a přitom v padesátých letech byli jednou z nejchudších zemí. Odpověď: „Mimo jiné jsme dali učitelům dvoj až trojnásobek průměrného platu a pozvedli jsme tak rychle školství…“

3. Co Vám na životě města nevyhovuje?

Všechny civilizace vyschly a to nepálily uhlí ani ropu. My je následujeme a přitom žijeme ve virtuálním světě. Kolik lidí ví, odkud bralo město pitnou vodu dříve a odkud ji bere nyní a zda má nějaký náhradní zdroj?  Kde a jak funguje čistírna odpadních vod? Je náš region soběstačný v potravinách? Původně jsme chtěli v domě zavést prodej místních zemědělských produktů – téměř žádné nejsou a pokud ano, příliš drahé. Město bylo historicky hospodářským centrem regionu a tržištěm s privilegii.

Nechce se mi teď psát o denních trampotách s parkováním, podporou podnikatelů v centru. Je to vhodné místo pro rodiny s dětmi? Moc ne. Lze to napravit? V hospodách jsou koutky pro děti, šly by takové koutky udělat i v centru města?

4. Čistě z Vašeho oboru, co bychom pro budoucnost města měli udělat?

Zakopanou hřivnou je tady kontinuita historického města s krajinou poskytující snad i něco více než rekreaci. Jsou právníci, lékaři, kteří sází lesy a hospodaří na menších rybnících a považují to za relax. To by mělo být podporováno a uznáváno. Další generace by se měla možná vracet více k positivním stránkám česko- německého soužití s výstrahou nacionalismu, mám na mysli i knihy a dokumenty psané kurentem, které máme doma jen s těžko je dokážu číst.

Myslím, že jsme ztratili kontinuitu produkce textilu, to co začínalo jako soukenictví před 600 roky a vrcholilo největším zaměstnavatelem Jitkou.